Lucie Štěrbová /

Jidáš, poprsí Pallady, Ezop, epizeuxis, normalizace… To je jen stručný výčet toho, u čeho se maturanti v didaktických testech z češtiny v loňských letech zapotili nejvíc. Mrkněte se na největší „chytáky“ a přečtěte si, na co si dát pozor. Při přípravě k matuře se to určitě bude hodit.

Předně: Tím vůbec největším chytákem je pro mnoho maturantů zadání. Byť je jednoznačné a v testech jsou důležité informace navíc i graficky zvýrazněné, spousta studentů ve stresu dělá zbytečné chyby: Zaškrtává více (ne)správných odpovědí (vždy je jen jedna správná odpověď), nevšimne si, zda má označovat chyby, nebo naopak správná řešení…

Takže: Než se pustíte do vyplňování archů, pořádně se nadechněte a vydechněte a… pusťte se do toho.

V roce 2015 maturanty zradil Jidáš

Novinový článek popisující pohřeb Nelsona Mandely, Havran od E. A. Poea, ale i úryvky z filmových recenzí a internetových diskuzí. Tím vším se museli prokousat maturanti při písemce z češtiny na jaře 2015.

Ta největší zrada však podle maturantů přišla u otázky číslo 16. V ní měli uvést jméno biblické postavy, která byla charakterizovaná přídomkem Iškariotský a zmínkou o 30 stříbrných. Protože byla otázka otevřená, bez variant, ke jménu Jidáš se dopracovala jen část maturantů. A ti, co nevěděli, v diskuzích dlouho řešili, zda právě tahle znalost patří do testu z češtiny.

Ostatně, z podobného ranku pak byla i další „záludná“ otázka z tohoto roku. V básni Havran se objevuje spojení „na poprsí Pallady“ – a autoři testu chtěli vědět, ke které bohyni toto spojení odkazuje. Tady naštěstí dali na výběr: Afroditu, Athénu, Hebu a Héru. Správnou variantou pak byla Athéna.

Co z toho plyne? U některých otázek je zkrátka zapotřebí mít nastudovanou nejen literaturu, ale pyšnit se i všeobecným přehledem.

Ostatně, ten se hodil i u „literární“ otázky číslo 24. Čtyři české spisovatele v ní tvůrci testu nepopsali skrze konkrétní literární díla, ale skrz jejich životní osudy.

Studenti tedy museli přijít na:
• „Pábitele“ Bohumila Hrabala popsaného jako člověka, který neodešel do exilu, i když mohl.
Milana Kunderu, který odešel do Francie, kde se stal světoznámým spisovatelem.
Arnošta Lustiga, který v mládí prošel koncentračním táborem.
Ludvíka Vaculíka, autora manifestu 2000 slov a vydavatele edice Petlice.

Didaktický test 2016: Ezop, epizeuxis… Nevím, dál…

Ztepilý, vyviklaný, spílat, plytké, nevyzpytatelný, úlisný, vyplívá, vyvinutý. Pokud jste nezaváhali a našli slovo s gramatickou chybou, gratulujeme, v testu z roku 2016 byste první otázku zvládli. Chleba se pro mnoho maturantů ale začal lámat už u druhého úkolu.

Dloooouhý text popisoval literární žánr, který poučuje prostřednictvím „zvířecích“ příběhů. Úkolem bylo napsat nejen název žánru, ale i jméno „otce zakladatele“. Na bajku přišla většina maturantů, jméno Ezop už se ale v odpovědích neobjevovalo tak často. Otázka byla, stejně jako v případě Jidáše, otevřená a test nenabízel možnosti. Studenti pak museli ještě najít 4 gramatické chyby a vypsat je. A vzhledem k délce textu to nebylo úplně „na pohodu“.

I v roce 2016 se v testu objevily charakteristiky spisovatelů. Tentokráte ale nešlo o české autory, ale o světová jména. Studenti měli určit, že jsou v popiscích ukrytí Émile Zola (jako představitel naturalismu), Oscar Wilde (aka autor moderních pohádek a představitel dekadence), F. M. Dostojevskij (jako zakladatel moderní psychologické prózy) a Charles Dickens (jako literát často píšící o dětech bez domova).

Zpěv úzkosti. Tak se jmenovala báseň od Františka Halase, ke které byly navázané 4 otázky, na kterých pohořelo zdaleka nejvíce studentů. Úkolem bylo ji spojit s historickou událostí (mnichovská dohoda), určit typy rýmů (střídavý vs. obkročný), ale především – vypsat verš, ve kterém se objevil epizeuxis.

Chybějící vysvětlení spolu s velkým množstvím dalších básnických figur, které se v básni objevily, způsobilo, že vypsat ten jediný správný verš dokázal málokdo. A epizeuxis se rázem stal nejskloňovanějším slovem v internetových diskuzích.

Čeština 2017: Od Hořícího keře k základům etikety

„Více času, méně odborných termínů a dal bych to líp!“ Tak vypadaly povzdechy velké části studentů po jarních maturitách 2017. V testu se tentokrát neobjevili ani Jidáš, ani Ezop. Drobný rozruch na sociálních sítích způsobila „jen“ definice normalizace.

Test byl více než v předchozích letech založený na práci s texty, na jejich rozboru, vypisování chybných tvarů, gramatických chyb, doplňování slov do textů. Namísto spisovatelů se objevily charakteristiky uměleckých směrů, nikoli těch „největších“. Poetismus bylo potřeba spojit s hnutím Devětsil, futurismus s obdivem k vědě a technice a surrealismus s automatickými texty. Ukázky textů byly z nejrůznějších oblastí – studenti si mohli počíst o minisérii Hořící keř i úryvek od mistra etikety, Ladislava Špačka.

Lahůdkou pak byla 20. otázka zabývající se odchylkami od pravidelné větné stavby. Výrazy anakolut, atrakce, zeugma a kontaminace byly naštěstí vysvětlené na konkrétních příkladech. Přiřadit pak z nabízených možností ke každému pojmu další příklad pak bylo náročné už „jen“ na čas a pozornost.

Vědomosti z literární historie pak byly potřeba ještě u otázky 25. V ní bylo třeba určit, s kým se nemohl potkat Vladislav Vančura, autor Rozmarného léta. V nabídce byli Jan Neruda, Viktor Dyk, Jaroslav Hašek a Vítězslav Nezval. Ti, co vsadili na Nerudu, udělali samozřejmě správně.

Didaktický testy z předchozích let si můžete vyzkoušet. Doporučujeme je vyzkoušet i pod časovým tlakem. Tak, abyste maximálně „nasimulovali“ reálné podmínky.

Pozorně čtěte, nezmatkujte a dobře to dopadne

Co říci závěrem? Didaktický test z roku 2017 se vyhnul „chytákům“. Podle hodnocení samotných maturantů byl ale náročnější na hospodaření s časem a především na pozornost.

Až budete sedět na zadáním:
Pozorně čtěte. Někde po vás chtějí vybrat gramaticky správnou variantu, jinde naopak tu chybnou. Jindy po vás mohou chtít vypsat z textu kupříkladu zájmena. A je škoda na nějaké zapomenout, protože si text pozorně nepřečtete.
Nezmatkujte. Pokud si s úkolem nevíte rady, jděte dál a pak se k němu vraťte.
Šetřete s časem. Nemá cenu lámat si 10 minut hlavu nad třetím úkolem a odsouvat dalších devětadvacet. Udělejte nejdříve úkoly, které vám jdou od ruky, a pak se vracejte k těm, na které potřebujete víc času.

Držíme palce, ať to klapne!