Lucie Štěrbová /

Zlepšují paměť, zvyšují produktivitu, usnadňují učení a především staví na hlavu to, jak jsme doposud zaznamenávali naše poznámky, nápady, výpisky. Seznamte se, myšlenkové mapy! Jsou barevné, plné obrázků a pracovali s nimi takoví velikáni jako Albert Einstein nebo Leonardo da Vinci. A začít je používat můžete i vy. Pomůžeme vám s prvními krůčky.

Určitě už jste některou z následujících situací zažili: Věděli jste přesně, kde v sešitu letopočet máte, jakou barvou je podtržený a vybavili jste si i všechny podrobnosti okolo, jen to zpropadené datum zkrátka ne… Nebo: Připravovali jste prezentaci, její struktura se vám tak rozeběhla do stran a vy jste noc před vystoupením nevěděli, jak to celé skončí…

Spouštěčem těchto stavů je nesoulad mezi lineárními zápisky a naším myšlením, které je… paprskovité. A právě na principu jednoho centra, z něhož vybíhají paprsky asociací, je postavený i princip myšlenkových map.

Na počátku bylo… ústřední sdělení

Prvním krokem při tvorbě myšlenkové mapy je tedy určení základní myšlenky, centra, od kterého se budou naše další úvahy ubírat. Řešíte-li organizaci vánočního večírku, bude ústředním tématem právě večírek, od něj pak budou vybíhat související paprsky: místo, občerstvení, program, účastníci… a ty se budou dál rozvíjet.

Pokud potřebujete dopodrobna nastudovat život Karla IV., může se jedno vlákno věnovat manželkám, druhé založení důležitých institucí, třetí pak třeba zahraniční politice. U kreativního brainstormingu nechte myšlenky jen tak plynout a asociovat, při tvorbě to-do-listu do středu umístěte konkrétní týden a do jednotlivých větví dny a konkrétní úkoly k nim přiřazené… možností je nepočítaně.

Už jen samotná tvorba mapy vede k utřídění myšlenek. A stejně jako při tvorbě taháku (😉) se člověk spoustu věcí naučí už při samotném tvoření. Navíc se pak na celý „problém“ můžete podívat pěkně seshora, najít logické můstky mezi jednotlivými paprsky, zapamatovat si spoustu věcí díky přirozeným asociacím…

5 praktických tipů pro tvorbu myšlenkových map

Ke svému vlastnímu stylu se musíte „prokreslit“. A možná to na začátku nebude jednoduché. Pomůže ale několik jednoduchých rad:

  • Papír mějte na šířku. Široký formát vám pomůže „rozkročit se“, jít opravdu do šířky a na nic nezapomenout. Naopak list papíru orientovaný na výšku vás bude (byť podvědomě) brzdit.
  • Použijte barvy. Každá hlavní větev by měla mít svou vlastní barvu. Právě díky barvám se v myšlenkové mapě snáz a rychleji zorientujete.
  • To, co nakreslíte, si do paměti vtisknete mnohem hlouběji než to, co jen napíšete. A nezáleží na tom, že nejste zručný výtvarník – najděte si svůj styl, svůj soubor ikonek.
  • Nepřehlcujte mapu. Hlavně začátečníky velká bílá plocha papíru svádí k tomu, aby vytvořili spoustu větví. Nicméně český propagátor mind mappingu Daniel Gamrot doporučuje dodržet rovnici 10 x 3 x 5. Tedy vést v první linii maximálně 10 větví, v té druhé jen 3 a ve třetí maximálně 5.
  • Použijte tiskací písmo. Je čitelnější než písmo psací. Se slovy to také nepřehánějte – opět platí jednoduchá rovnice: 1 větev = 1 slovo.

Pastelkami nebo kurzorem?

Pro tvorbu myšlenkových map dnes existují i praktické aplikace a software. Pokud vám tedy nevyhovují tužka, papír a pastelky, můžete se pustit do tvorby elektronických myšlenkových map. A pak si je třeba vytisknout. Nástrojů na tvorbu jsou desítky – kvalitních i těch méně povedených. Vybíráme pro vás ty, které jsme zkusili a dávají nám smysl:

  • Coggle: Online platforma, kde se na tvorbě myšlenkové mapy může podílet více lidí zároveň. Řešení je zdarma, výstupy jsou navíc pěkné po grafické stránce.
  • XMind: Software pro Windows platformu, který je v základní verzi také gratis. Pro tvorbu jednoduchých mind map je základní verze dostačující.
  • iMindMap: Jedna z nejpopulárnějších aplikací, kterou můžete nainstalovat i do mobilu s Androidem nebo iOS. V základní (a plně dostačující) verzi taktéž zdarma.

Kde zjistit víc

Pokud jste se s fenoménem myšlenkových map nikdy nesetkali a tohle je „první ochutnávka“, určitě se podívejte v knihkupectví po knížce Myšlenkové mapy od Tonyho Buzana. Mimochodem, právě on je asi nejznámějším propagátorem mind mappingu na světě. V Česku se myšlenkovým mapám intenzívně věnuje například Daniel Gamrot. Mrkněte na některý z jeho článků.

A ohromnou dávku inspirace nabídne i prosté „googlení“ – stačí zadat „mind map“ do obrázkového vyhledávání a můžete se inspirovat mapami lidí z celého světa.

Tak s chutí do toho!