Lucie Štěrbová /

Žurnalistika. Jeden z nejžádanějších oborů. Úspěšnost přijetí se pohybuje hluboko pod 40 %. Na pražskou žurnalistiku přijmou jen 10-15 % uchazečů. Konkurence je obrovská, stres ještě větší. Proto jsme pro vás posbírali rady přímo z „bojiště“: Pročtěte si tipy od těch, kteří přijímačky zvládli.

Představa, že budete každý večer zpoza zprávařského pultíku zdravit polovinu národa, cestovat po světě, přebírat ceny…, je lákavá. A taky naivní 😉. Studium žurnalistiky vás na nic z toho nepřipraví. Zejména pražské „žurně“ se vyčítá přehnané lpění na teorii a přílišný důraz na historii.

Na druhou stranu je ale třeba říci, že když si ke studiu přiberete praxi (prostor pro ni při studiu rozhodně je, i když to někteří vyučující nevidí rádi) a sami se aktivně budete snažit, zajímat, zkoušet… je pražská žurnalistika nejlepší branou do světa médií a místem, kde se můžete potkat s těmi nejlepšími z oboru.

Teď zbývá jediné… dostat se na ni!

Žurnalistika na Karlovce:
Jak zvládnout dvoukolové přijímačky

Časy se mění, ale podoba přijímaček na žurnalistiku na Karlově univerzitě (konkrétně na Fakultě sociálních věd) zůstává stejná. Po prvním písemném kole postoupí zhruba 100 až 120 nejlepších k ústnímu pohovoru. V roce 2015 se sem hlásilo 664 uchazečů, škola jich přijala 76.

V Praze budoucí novináři studují převážně „na Hollaru“. Budova na Smetanově nábřeží má bezkonkurenční výhled – přímo na Hrad. Praktické předměty pak probíhají ve studiu v Celetné ulici, ale třeba i v Českém rozhlase nebo v ČT.

1. krok – test z cizího jazyka

V jazykovém testu (většina lidí volí angličtinu) na vás čeká 30 otázek. Náročností odpovídají učivu střední školy, a pokud jste čerstvý maturant, neměly by vás zaskočit. Konkrétně anglický test obsahuje nejdříve 10 gramatických otázek zaměřených na časy, modální slovesa. Dalších 10 otázek je lexikálních. Pozor: Velmi často se tu objevují frázová slovesa a předložky. V posledních 10 otázkách doplňujete vhodná slova do anglického textu.
Tipy pro přípravu: U každé otázky máte na výběr ze 4 možností. A správná je vždy jen jedna. V jazykovém testu se objevuje minimum chytáků a typy otázek (často i konkrétní otázky) se každý rok opakují. Proto si určitě projděte ukázky přijímacích testů z minulých let.

2. krok – všeobecný test

Po 30 otázkách z cizího jazyka následuje všeobecný test. 15 otázek se potom týká české gramatiky. A tady už se to chytáky jenom hemží. Určitě si nastudujte shodu přísudku s několikanásobným podmětem, předpony s- a z-, velká písmena a skloňování zájmen. Skvělým zdrojem je Jazyková příručka Ústavu pro jazyk český (ostatně, její tvůrci na fakultě učí).

Některé typy otázek se každý rok opakují: Sázkou na jistotu jsou například názvy a vítězové novinářských cen. Nastudujte si je!

Následují otázky z mediální branže – názvy zpravodajských relací, novinářské a fotografické ceny, začátky vysílání rozhlasu a televize u nás. V testu se také s největší pravděpodobností objeví několik zeměpisných dotazů, pár otázek z literatury a několik pojmů z teorie komunikace. Ověří si i vaši schopnost porozumět psanému textu: Z možností budete vybírat nejvhodnější titulek, synonymum, antonymum…

Tipy pro přípravu: I tady je nejlepší přípravou projít si starší testy. Zopakujte si gramatiku – ta je velmi důležitá. Průběžné sledování dění ve světě je pro budoucího novináře samozřejmostí – před testem si ale zopakujte nejzásadnější události z poslední doby. Pokud jde o olympijský rok, můžete čekat otázky ze sportu. Ve volebním roce se vás můžou zeptat na neúspěšné prezidentské kandidáty. Dobré je znát i jména významných zahraničních politiků.

3. krok – ústní pohovor

Pokud úspěšně zvládnete písemný test, pozvou vás na ústní pohovor. Vezměte s sebou životopis, seznam četby, případně ukázky vaší práce (články, povídky…). Pohovor se skládá z několika částí: diskuzí na seznamem četby, povídání si o vaší motivaci a vytažením si konkrétního tématu.
Na seznam četby dejte knížky, u kterých jste si jistí tím, že o nich dokážete mluvit v širších souvislostech. Otázky velmi často směřují k zasazení díla do širšího kontextu – dobového, kulturního, historického. Málokdy jsou faktografické.

Nenechte se vykolejit. Pokud jste si jistí, trvejte si na svém. Vaše odpověď je totiž často správná a zkoušející prostě jen blufuje.

Motivační část by se dala shrnout do otázky „Proč?“. Budou se vás ptát, proč právě žurnalistika, proč právě vy jste nejlepší adept na přijetí, proč Praha… Zajímá je i vaše představa o budoucnosti: Možná se vás zeptají na konkrétní titul, médium, rubriku, která vás láká. Dosavadní praxe vám může pár bodů nahnat. Nicméně k prezentaci svých úspěchů přistupujte pokorně.
Poslední částí je potom debata nad vámi vylosovaným okruhem. Tady je velmi častou „taktikou“ snaha o znejistění. Připravte se na otázky typu: „A opravdu jste si jistá?“ – „Nepletete se teď náhodou?“. Nebojte se obhájit svůj názor.

Tipy pro přípravu: V okruzích se každý rok opakují tato témata: Kultura a umění, česká politika, Slovensko, česká mediální scéna, EU, NATO, sport, zahraniční politika (se zaměřením na sousedy ČR), ekonomika, české školství (Kdo je rektor UK a děkan FSV, hm?), náboženství a mezinárodní konflikty. Na ty se vyplatí zaměřit.

Mimochodem, na přijímačky na žurnalistiku se můžete připravovat i v rámci přípravných kurzů na žurnalistiku od Tutoru!

Žurnalistika na Masarykově univerzitě v Brně:
OSP, TSP, ZSV… omg, wtf?

Žurnalistika na Masaryčce se studuje v rámci dvouoboru – vybíráte si k ní další sociálně-vědní zaměření. V roce 2015 mělo žurnalistiku jako jeden z oborů v přihlášce uvedeno 1577 zájemců, škola jich přijala, v rámci různých kombinací oborů, 368.

Také o brněnskou žurnalistiku je ohromný zájem. Na kombinaci Žurnalistika/Psychologie se hlásilo loni 160 zájemců. Přijali jich 10.

V Brně jsou přijímačky jednokolové. To ale neznamená, že jednodušší. Masarykova univerzita uznává výsledky SCIO testů. Zvládnout musíte SCIO test ze základů společenských věd. A pak je na vás, zda jako druhou část zvolíte variantu brněnských TSP, nebo OSP od SCIO. Škola pak určí pořadí přepočtených percentilů a hranici, od které na jednotlivé obory přijímá.

Tipy pro přípravu: Jak zvládnout OSP, případně TSP, se můžete naučit v našich přípravných kurzech. Myslete na to, že u atraktivních dvouoborů se může hranice přijetí pohybovat až okolo percentilu 190 (součet percentilů ZSV a OSP (TSP) v poměru 60 % ku 40 % ve prospěch ZSV)!

Žurnalistika v Olomouci:
I tady sází na obecný přehled

V Olomouci je obor Žurnalistika „zaparkovaný“ pod Filozofickou fakultou. Studovat ji tu můžete buď jako jeden obor, nebo dvouoborově podobně jako v Brně. Na zájemce o studium čeká „dvojitý“ písemný test. První část je kombinací studijních předpokladů s obecným přehledem, druhá část má potom ověřit vaše vědomosti z oboru – tedy orientaci v prostředí médií, ať už tištěných nebo elektronických.

Tipy na přípravu: Tady funguje podobná taktika jako u přijímaček na pražskou žurnalistiku. Sledujte aktuální dění, zajímejte se, čtěte noviny, sledujte zpravodajství na ČT. A při samotném testu nepanikařte!