Společnost Tutor uskutečnila ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř velký průzkum mezi řediteli základních škol. 450 ředitelů se v něm vyjádřilo, co jejich školu nejvíce trápí a sdělilo svůj názor na jednotné přijímací zkoušky, přístup rodičů ke škole či inkluzi. Výsledky ukázaly, že pro ředitele představují největší problém tři věci: přílišná byrokracie, nedostatek financí a inkluze. Kromě toho často zmiňovali chybějící učitele, problémy s rodiči, malé prostory a v případě vesnických škol nedostatečný počet žáků.
K výsledkům průzkumu jsme uspořádali hojně navštívenou tiskovou konferenci, v jejíž druhé části jsme také představili naši novou anketu Ředitel roku, kde mohou lidé nominovat nejlepšího ředitele či ředitelku základní nebo střední školy. Z tiskové konference vzešly na dvě desítky mediálních výstupů ve zpravodajských i odborných médiích, které doufejme pomohou zlepšit stávající stav v řediteli kritizovaných oblastech, a také povedou k nárůstu prestiže, které se těší ředitelé škol.
Na tiskové konferenci vystoupili Miluše Vondráková, vedoucí přípravných kurzů společnosti Tutor, Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř a ředitel základní školy v Lázních Bělohrad Jaroslav Jirásko.
Blíže k výsledkům průzkumu:
Průzkum kromě výše uvedeného rovněž ukázal, že 80 procent ředitelů není spokojeno se současnou podobou inkluze.
45 procent respondentů se domnívá, že vztah rodičů ke škole a učitelům se zhoršuje, podle 40 procent zůstává stejný.
Ohledně existence víceletých gymnázií se ředitelé rozdělili na dva podobně velké tábory. 46 procent by je zrušilo, 42 procent nikoliv. Někteří se dále vyjádřili, že by tato gymnázia přímo nerušili, jen by je vymezili skutečně jen pro zlomek nejtalentovanějších dětí. 
Další z dotazů se týkal jednotných přijímacích zkoušek na střední školy ve smyslu jejich vlivu na obsah výuky na základních školách. Nejvíce ředitelů zde zvolilo odpověď nevím, 40 procent označilo jejich vliv jako pozitivní a 15 procent jako negativní.
Optimističtí byli ředitelé ohledně ochoty svých učitelů na sobě dále pracovat a zavádět do výuky nové metody. Velká většina z nich hodnotí v tomto směru převažující část svého učitelského sboru pozitivně.
Jeden z dotazů se zaměřil na polytechnickou výchovu. Na 67 procentech škol tento předmět v rozvrhu figuruje, na zbytku nikoliv.
Velmi často ředitelé kriticky komentovali byrokratickou a administrativní zátěž, které čelí. Hovořili o velkém množství výkazů, jež musejí vyplňovat. Pro samé papírování nemají čas na práci s učiteli a hodnocení výuky. Stěžovali si na neustálé kontroly ze strany kohokoliv a odkudkoliv, přičemž tito lidé často neznají legislativu a podsouvají jim svůj názor na danou problematiku jako jediný správný. Svoji pozici ve vztahu k nejrůznějším institucím, které jim ztrpčují život, vnímají jako slabou (např. obec, kraj, Česká školní inspekce, OSPOD, policie, BOZP, hasiči, hygiena).
Co se týče financí, jedním z největších problémů je podle ředitelů nemožnost finančně ocenit výborné učitele. Pokud už škola získá finanční prostředky z nějakého projektu, jsou účelově vázány a ředitel je nemůže použít na to, na co konkrétně potřebuje. Rovněž chybí peníze na základní věci jako pomůcky a IT technika.
Ředitelé škol měli v rámci průzkumu také možnost uvést tipy na snížení byrokracie ve školství. Zmiňovali například zjednodušení výkaznictví – jedna položka se nyní častokrát uvádí ve více formulářích. Jednotlivé instituce by měly být propojeny elektronicky, aby se jim nemusely neustále posílat ty samé údaje. Další tip byl směrem k MŠMT, aby pro školy centrálně vytvářelo dokumenty jako školní řády, GDPR, platové směrnice, BOZP atd. Nyní si tyto dokumenty složitě připravuje každá škola sama. Dále by měl být pozměněn formalistický ráz Školních vzdělávacích programů (ŠVP).