Přijímací zkoušky na vysoké školy jsou v plném proudu, letos budou kvůli odkladu způsobenému koronavirem netradičně pokračovat i během prázdnin. A o jaké školy či obory byl letos mezi hlásícími se studenty největší zájem? Jak vyplývá z naší analýzy založené na číslech z MŠMT a jednotlivých vysokých škol, nejvíce oproti loňsku vzrostla poptávka po technických oborech. Byť je letos méně maturantů než v roce 2019, přišlo na ně zhruba o desetinu více přihlášek. Naopak zájem o lékařské a zdravotnické obory proti loňskému rekordnímu roku poklesl, i když je v absolutních číslech pořád obrovský.

Určité oživení zájmu lze v posledních několika letech přes klesající počet maturantů pozorovat také u filozofických fakult. Naopak poptávka po právnických a ekonomických oborech stagnuje či mírně klesá. U pedagogických fakult najdeme příklady, kde se letos počet přihlášek zvedl, například na Masarykově univerzitě. Stejně jako příklady opačné, třeba v Ústí či Plzni.

Co se týče jednotlivých vysokých škol jako celku, slavit letos mohou například na ČVUT Praha či Vysoké škole báňské v Ostravě, kde se dočkali výrazného navýšení počtu přihlášek. V obou případech k tomu dosti přispěly obory jako strojírenství a informatika.

V tradičním souboji dvou největších českých univerzit letos vítězí Masarykova univerzita, kde počet přihlášek oproti loňsku vzrostl, kdežto na Univerzitě Karlově poklesl. Ostatně podobně jako na většině ostatních škol, což je opět dáno poklesem počtu maturantů. Úspěšně tomuto trendu dokázala čelit ještě olomoucká Univerzita Palackého, kdežto meziroční velký pokles přihlášek nastal například u Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Západočeské univerzity v Plzni či Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Všechny popsané trendy jsou podrobněji vidět v přiložených grafech.

Graf 1

Graf 2

Graf 3

Jde vám už z domácí výuky hlava kolem? Stříháte metr a s napětím očekáváte pondělí 25. května, kdy se otevřou školy pro prvostupňové děti? A začínáte se trochu bát, jak ten nástup vaše děti zvládnou? Naše vzdělávací expertka Jana Pácalová si pro vás připravila několik rad, jak na to.

Najděte si čas vše s dětmi probrat
 
Je jasné, že rodiče musí hmotně zabezpečit chod domácnosti a musí se vrátit k běžnému pracovnímu životu, ale je nutné najít si energii a čas s dětmi probrat, co je čeká. Přece jen teď byly více než dva měsíce zvyklé na vzdálenou výuku a domácí režim a teď je čeká velká změna, která navíc neznamená přímo návrat k podobě výuky, jak vypadala před zavřením škol.
 
Nebagatelizujte obavy dětí
 
Pro mnohé děti bude návrat do školy hodně stresující. Ředitelé škol řeší
problémy s nedostatkem prostor i vyučujících a musejí zavádět řadu hygienických opatření a omezení. Takže pokud vaše dítě nerado přijímá změny a je zvyklé na svoji paní učitelku, svoji třídu, lavici, spolužáky, tak návrat do školy s vyhlídkou, že v jeho školní skupině bude jiný učitel, jiné děti, pro něho bude velmi náročný. Je na rodičích, aby děti na takovou situaci připravili, aby nebagatelizovali oprávněné obavy dětí a respektovali jejich názory. Děti jsou schopny se rychle adaptovat na nové podmínky, jen jim musí rozumět a znát odpověď na otázku proč?
 
Nezapomeňte ani na zdánlivé maličkosti
 
Celou situaci usnadní, když budete připraveni i na zdánlivé maličkosti jako dřívější vstávání, přípravu svačin, doprovod do školy… to vše z běžného denního režimu na dva měsíce zmizelo a nebude lehké ani pro děti, ani pro rodiče znovu s tím vším začít. 
 
Zkuste začít s přípravou na nový školní režim už o několik dní dřív. Snažte se vstávat tak brzy, jak budete muset při docházce do školy. Přesvědčte dítě, že není možné se učit v pyžamu a snídat v době oběda. A rozhodně nezapomeňte na nácvik všech hygienických opatření, které vaše dítě bude muset ve škole dodržovat.

Na závěr uvádíme stručný výtah z manuálu, kterým ministerstvo školství nastavilo podmínky pro návrat do škol po koronavirové pandemii:

– První stupeň ZŠ podle vládního plánu otevře 25. května. Rodiče, kteří mají zájem o docházku dětí z prvního stupně do školy, musí do 18. května dát vědět řediteli školy. Školní docházka není povinná.

– Děti musí mít s sebou minimálně dvě roušky na den a sáček na jejich uložení. Nosit je budou ve společných prostorách, ve třídách si je budou moci sundat, pokud bude zachován rozestup nejméně 1,5 metru.

– Rodič bude muset první den návratu dítěte do školy předložit podepsané prohlášení o seznámení se s vymezením rizikových skupin (tedy zda žije ve společné domácnosti s osobou starší 65 let s chronickými chorobami) a čestné prohlášení, že dítě nevykazuje příznaky virového infekčního onemocnění.

– Ve škole budou děti rozděleny do skupin po 15. O rozdělení do skupin rozhodne ředitel školy, po 25. květnu nebude možné dítě do skupin přiřadit.

– Dezinfekce rukou proběhne bezprostředně po příchodu do školy, po skončení každého výukového bloku. Při zachování rozestupu ve třídě dítě ani učitel mít roušku nemusí, při skupinové práci je rouška nutná i ve třídě.

– Ve společných prostorách, při přesunech žáků je nutné zajistit minimální kontakt mezi žáky. Přestávky mají děti trávit venku, doporučuje se často větrat.

– Rozhodnutí o formě stravování je na školách. Mohou fungovat školní jídelny, mohou se vydávat studené obědové balíčky, děti si mohou nosit obědy z domu.

Rodiče páťáků i jejich děti často řeší obtížné dilema. Má smysl hlásit se na osmileté gymnázium?

Pokud hledáte odpovědi na tuto otázku i vy, naše akademická ředitelka Jana Pácalová pro vás připravila několik rad, které by vám mohly pomoci.

Základní otázky

Na začátku si zkuste položit několik základních otázek. Označili byste vaše dítě vy i jeho učitelka na prvním stupni za chytré a vyspělé? Je orientované na výkon, spoustu věcí zvládá rychle a na základní škole se nudí? Má zažité svižné tempo a umí se učit? Pokud všechny odpovědi znějí ano, je to dobrý začátek.

12 procent nejlepších

Je nutné si uvědomit, že víceletá gymnázia jsou de facto elitními výběrovými školami, kde nyní studuje zhruba 12 procent populačního ročníku, tedy 12 procent nejlepších. Pokud je zjevné, že vaše dítě ve své současné třídě do takové skupiny výsledkově zdaleka nepatří, na osmiletém gymnáziu by nemuselo být šťastné. Své místo mezi premianty třídy by navíc nemělo mít jenom vydřené. Píle je hezká věc, ale v primě by to bylo málo.

Musí mít dítě na ZŠ samé jedničky?

Budoucí primán nemusí mít samé jedničky, ale pokud už v páté třídě bojuje s trojkami, na osmileté gymnázium to nejspíš stačit nebude. Důležitá je matematika a čeština, ze kterých se skládají přijímačky, stejně jako dobrá úroveň všeobecných studijních předpokladů. Ptejte se učitelů na detaily, protože známky nejsou všechno. Jsou jedničky ohodnocením toho, že si vaše dítě dobře pamatuje výklad v hodině, a to mu stačí? Na gymnáziu už by to stačit nemuselo. Ale pokud dítě baví objevovat nové věci, hledat souvislosti mezi získanými znalostmi, pak se rozhodně nějaké dvojky na
pololetním vysvědčení nebojte.

Sociální a mentální zralost

Určitě také zvažte, jak se vaše dítě dokáže přizpůsobit novému prostředí a jak zvládá zátěžové situace, ke kterým rozhodně přechod na jinou školu patří. Vezměte v úvahu i mentální zralost dítěte. Připadá vám velmi inteligentní, ale jinak pořád hodně dětské, nevyzrálé? Počkejte dva roky, nechte ho dospět a zvolte raději gymnázium šestileté. Některé děti potřebují v 11 letech ještě dost vést, ovšem v primě je očekávána značná samostatnost.
  
Neúspěch jako motivátor?

Další, čeho si musíte všímat, je odolnost vašeho dítěte vůči stresu. Jak reaguje na horší známku nebo na to, když prohraje zápas ve fotbale? Pokud nenásleduje pláč nebo vztek, ale neúspěch ho naopak žene dál, je to pro budoucího gymnazistu rozhodně velké plus, stejně jako soutěživá povaha. K zahození také není vytrvalost, která se bude hodit nejen při přípravě na přijímací zkoušky.

„Šikulky“

Na osmiletém gymnáziu často bývají úspěšné a šťastné děti, které by se daly označit jako „šikulky“. Mají spoustu koníčků a zájmů, chodí na řadu kroužků, excelují v různých oblastech. Dělají všemožné sporty, hrají na nějaký hudební nástroj a podobně. Pokud máte takové dítě doma a ono samo na gymnázium jít chce, není co řešit.

Dojíždění

Zvažte, jestli gymnázium, které je hodinu cesty od vašeho domova, je opravdu tou správnou volbou. Jak velkou zátěž bude dojíždění pro vaše dítě znamenat? Začátek primy bývá i pro velmi šikovné děti náročným přechodovým obdobím. Pokud k tomu přibude extrémně brzké ranní vstávání a nekonečná cesta, zátěž se dále násobí.

Motivace dítěte a rodičů

Motivace k přihlášce by měla u dítěte i rodičů přímo souviset s charakterem, výzvami a možnostmi studia na osmiletém gymnáziu. Nikoliv u rodičů například s tím, že se něco takového v daném městě mezi horními deseti tisíci nosí. Nebo u dětí jenom s tím, že se na školu hlásí nejlepší kamarádka. Taková motivace pak nemusí mít dlouhého trvání a kolabuje u první pětky z matematiky.

Jak moc brát v potaz názor dítěte?

Když se dítěti na gymnázium nechce, obává se změny prostředí, děsí se ztráty kamarádů, nemá cenu mu vyhrožovat nebo ho nějak nutit. Samozřejmě není vyloučené, že mu nová třída a systém výuky i tak sednou, ale příběhy z praxe ukazují, že to také může skončit pěkným průšvihem. Můžete se snažit mu vše vysvětlit, ukázat cestu, říct mu, že přechodem na gymnázium nekončí všechno, na co bylo zvyklé. Pokud se ale bude striktně vymezovat, nechte poslední slovo na něm.

Tutor vám přeje hodně štěstí, ať se rozhodnete správně. A pokud do toho půjdete, zvažte, zda nevyužít naše přípravné kurzy.