Přijímací zkoušky na vysoké školy jsou v plném proudu, letos budou kvůli odkladu způsobenému koronavirem netradičně pokračovat i během prázdnin. A o jaké školy či obory byl letos mezi hlásícími se studenty největší zájem? Jak vyplývá z naší analýzy založené na číslech z MŠMT a jednotlivých vysokých škol, nejvíce oproti loňsku vzrostla poptávka po technických oborech. Byť je letos méně maturantů než v roce 2019, přišlo na ně zhruba o desetinu více přihlášek. Naopak zájem o lékařské a zdravotnické obory proti loňskému rekordnímu roku poklesl, i když je v absolutních číslech pořád obrovský.

Určité oživení zájmu lze v posledních několika letech přes klesající počet maturantů pozorovat také u filozofických fakult. Naopak poptávka po právnických a ekonomických oborech stagnuje či mírně klesá. U pedagogických fakult najdeme příklady, kde se letos počet přihlášek zvedl, například na Masarykově univerzitě. Stejně jako příklady opačné, třeba v Ústí či Plzni.

Co se týče jednotlivých vysokých škol jako celku, slavit letos mohou například na ČVUT Praha či Vysoké škole báňské v Ostravě, kde se dočkali výrazného navýšení počtu přihlášek. V obou případech k tomu dosti přispěly obory jako strojírenství a informatika.

V tradičním souboji dvou největších českých univerzit letos vítězí Masarykova univerzita, kde počet přihlášek oproti loňsku vzrostl, kdežto na Univerzitě Karlově poklesl. Ostatně podobně jako na většině ostatních škol, což je opět dáno poklesem počtu maturantů. Úspěšně tomuto trendu dokázala čelit ještě olomoucká Univerzita Palackého, kdežto meziroční velký pokles přihlášek nastal například u Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Západočeské univerzity v Plzni či Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Všechny popsané trendy jsou podrobněji vidět v přiložených grafech.

Graf 1

Graf 2

Graf 3

Už dva měsíce máme zavřené školy a ředitelé, učitelé, děti i jejich rodiče se s tím každý po svém snaží vyrovnávat. Jak se jim to zatím daří? A jaký dopad bude mít doba koronavirová na české školství z dlouhodobého pohledu?

Co se týče té první otázky, situace rozhodně není černobílá, jak se někdy může zdát z médií. Tedy není ani tragickým selháním škol a rodin, ani není zcela „sluníčková“. V praxi vidíme velké rozdíly, dané i velmi odlišnou startovací čarou škol i rodin. Některé školy a někteří učitelé se s výzvou doby poprali velmi kreativním způsobem, neustále jsou s dětmi v kontaktu prostřednictvím videokonferencí, vymýšlejí jim zajímavé úkoly, točí jim videa, dávají jim zpětnou vazbu.

Jiní zvolili konzervativnější způsob zasílání úkolů přes e-mail a menších požadavků, což ale zase může vyhovovat hůře technicky vybaveným rodinám nebo těm rodičům, kteří kvůli své náročné práci (byť třeba na home office) nemají čas se hlavně menším dětem tolik věnovat a asistovat jim u náročných úkolů celé dopoledne.

Ať už tak nebo onak, důležitý je podle mého hlavně rozumný přístup, jak jej praktikují někteří ředitelé. Tedy ubrat z honby za stoprocentním plněním Školního vzdělávacího programu, apelovat místo toho spíše na zvládnutí klíčových kompetencí, na zaměření se na základy v jednotlivých předmětech. Zcela oprávněně nabádají své učitele, aby se touto cestou v distančním vzdělávání ubírali. V této době by rozhodně mělo platit heslo: méně je více.

Velkou roli rozhodně hraje i věk žáků. Prvňáčci nevydrží sedět čtyři „vyučovací“ hodiny před počítačem, neudrží pozornost, a byť jsou mnozí zdatnými uživateli chytrých telefonů, fungovat s notebookem jako s pracovním nástrojem nezvládají. U druhostupňových dětí je situace o něco lepší. Jsou samostatnější, dokáží využít počítač i k jiným aktivitám než je hraní her. Ale i tady se ukazuje obrovský rozdíl v přístupu učitelů zmíněný výše.  

Jinak co se týče hodnocení dětí, podle mého názoru je rozhodně lepší držet se zásad formativního hodnocení, kdy žák dostává zpětnou vazbu. Všechny chyby v odevzdané práci nutně nemusí opravit učitel, raději může přenechat aktivitu na studentech, podporovat jejich spolupráci a hlavně jim důvěřovat. Nechtěla bych být v kůži studentů, kteří musí se zavřenýma očima před webkamerou odpovídat na otázky z maturitních témat, protože se je touto formou rozhodl vyučující zkoušet. Ano, takové případy se skutečně v praxi vyskytují.

A jak to bude se zmíněnými dopady do budoucna? Kéž by tato doba ukázala, že mnohem lepší způsob vzdělávání než memorování či opisování látky z učebnic je zážitková výuka, učení s příběhem, které nenásilnou formou předá dětem sice méně faktů, dat, definic, ale o to víc je nutí přemýšlet.

Koronavirová doba mění naše zvyklosti a naše životy. A ač se všichni těšíme na dobu po koronaviru, tušíme, že asi nebude vše stejné jako dřív. Pokud by doba, kterou teď všichni procházíme, změnila školství k lepšímu, můžeme si jako Češi dát na vysvědčení jedničku. Předkoronavirový školský systém asi výbornou hodnotit nebudeme. Ale pokud se děti nyní naučí větší samostatnosti, učitelé ustoupí od zajetých metod výuky, nebudou se bát zkoušet něco nového a spolu s rodiči část odpovědnosti přenesou na děti, možná budeme na tuto dobu co se týče školství vzpomínat i pozitivně.

Jana Pácalová, akademická ředitelka společnosti Tutor

Opatření vlády v souvislosti s novým koronavirem se samozřejmě dotkla i našich prezenčních přípravných kurzů k přijímacím zkouškám na střední a vysoké školy nebo na státní maturitu. Ty tak musely ze dne na den skončit. Rozhodli jsme se problém řešit převedením prakticky všech prezenčních kurzů na online výuku. Spousta takových online kurzů už začala, další vypuknou co nevidět.

„Naštěstí jsme s několika pilotními online kurzy začali už v září minulého roku, jinak by nyní bylo velmi obtížné vše tak rychle postavit na zelené louce,“ říká Pavla Roučková, koordinátorka našich přípravných kurzů. „Část lektorů díky tomu máme zaškolených a zvyklých učit v online prostředí Google Classroom, zbylé rychle doškolujeme. Deváťáci a maturanti přijali přechod na online výuku bez problémů, někteří z nich znají něco podobného ze školy. Trochu problém byl s několika rodiči páťáků, kteří si nejdříve nedovedli fungování online kurzu představit a nepovažovali jej za plnohodnotnou náhradu prezenční výuky. Snažíme se jim ale vše vysvětlit a předvést,“ dodává Pavla Roučková.

Podobně převádíme rychle online i takzvané Přijímačky nanečisto, při kterých si páťáci a deváťáci mohou se vším všudy vyzkoušet jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Dříve vše probíhalo v klasických učebnách, nyní jsou testy zaslány žákům na e-mail, rodiče jim stopují čas, výsledky pak zašlou do Tutoru a následně probíhá on-line vyhodnocení a zpětná vazba s lektorem. Termíny těchto Přijímaček nanečisto jsou zatím vypsané do konce března. Pokud by se přijímací zkoušky kvůli epidemiologickým opatřením posouvaly, zváží Tutor vypsání dalších termínů Přijímaček nanečisto i intenzivních přípravných kurzů. Totéž platí i u maturit a přijímacích zkoušek na vysoké školy.